Indonezie Nová Guinea:

Geografie

Mapa Indonésie.

Indonésii tvoří 17 508 ostrovů z nichž je asi 6000 obydlených.[52] Ostrovy se rozkládají na obou stranách rovníku. Největšími jsou Jáva, Sumatra, Kalimantan (indonéská část Bornea), Nová Guinea (sdílená s Papuou-Novou Guineou) a Sulawesi. Na pevnině sousedí Indonésie s Malajsií na ostrovech Borneo a Sebatik; s Papuou-Novou Guineou na ostrově Nová Guinea a s Východním Timorem na ostrově Timor. Na severu sousedí přes mořské úžiny též s Filipínami a Singapurem a na jihu s Austrálií. Hlavní město Jakarta se nachází na Jávě a je největším městem Indonésie. Dalšími velkými městy Indonésie jsou Surabaya, Bandung, Medan a Semarang.[53]

S rozlohou 1 919 440 km2 je Indonésie šestnáctou největší zemí světa.[54] Průměrná hustota zalidnění je 134 osob na km2, což řadí Indonésii na 79. místo na světě,[55] ale na Jávě, nejlidnatějším ostrově světa, dosahuje hustota zalidnění 940 osob na km2.[56] Nejvyšší horou země je s výškou 4884 m[57] Puncak Jaya na ostrově Nová Guinea.[pozn 11] Jezero Toba je díky rozloze 1145 km2 největším indonéským jezerem. Největší řeky, například Mahakam a Barito, se nacházejí na ostrově Kalimantan a slouží jako významné dopravní cesty spojující sídla na svých březích.[58]

 Sopky Indonezie:  Mount Semeru a Mount Bromo.

Jelikož se Indonésie nachází na okrajích Pacifické, Eurasijké a Australské tektonické desky, vzniklo na jejím území mnoho sopek, z nichž je přibližně 150 aktivních, a dochází zde k častým zemětřesením.[59] Výbuchy sopek Tambora a Krakatoa v 19. století jsou známy pro svou devastující sílu. Exploze supervulkánu Toba před asi 70 tisíci lety byla jednou z největších známých sopečných erupcí a katastrofou s globálními dopady.[60] Mezi poslední významné přírodní katastrofy patří zemětřesení a následné tsunami v roce 2004, které si vyžádalo přes 150 tisíc obětí[61] a zemětřesení na ostrově Yogyakarta v roce 2006. Sopečný prach má na druhou stranou pozitivní vliv na úrodnost půdy a umožňuje nadprůměrně vysoké zalidnění.[62]

Díky poloze na rovníku se v Indonésii projevuje tropické klima s obdobími sucha a monzunů. Průměrné roční srážky dosahují v nížinách 1780 - 3175 mm a až 6100 mm v horských oblastech. Nejvíce srážek je zaznamenáváno v horských oblastech na západním pobřeží Sumatry, na západě Jávy, na Kalimantanu, Sulawesi a Nové Guiney. Průměrná vlhkost vzduchu se pohybuje okolo 80 %. V průběhu roku se teploty mění jen mírně, například v Jakartě se pohybují mezi 26 až 30 °C.[63]
[editovat]
Životní prostředí

V dnešní době: kriticky ohrožený Orangutan Sumaterský.

Díky velikosti, tropickému klimatu a souostrovnímu charakteru dosahuje indonéská příroda druhé nejvyšší míry biodiverzity na světě (po Brazílii).[64] Indonéská flora je směsicí asijských a australských druhů.[65] Ostrovy Sundského šelfu (Sumatra, Jáva, Borneo a Bali), dříve propojené s asijskou pevninou, jsou charakteristické bohatou asijskou faunou. Indonésie je domovem mnoha druhů velkých zvířat, jako jsou tygři, nosorožci, orangutani, sloni a leopardi, ale počty přežívajících zástupců drasticky klesly a některé druhy jsou nyní kriticky ohroženy. Přibližně 60 % území zaujímají lesy.[66] Na Sumatře a Kalimantanu v nich převládají asijské druhy. Lesy na menší a hustěji osídlené Jávě byly z větší části odstraněny kvůli rozvoji zemědělství a lidského osídlení. Sulawesi Nusa Tenggara a Moluky, které byly dlouhodobě odděleny od kontinentu, si vytvořily vlastní unikátní směsici fauny a flory.[67] Nová Guinea, která byla součástí australské pevniny, je domovem unikátní fauny a flory připomínající tu australskou, jejíž součástí je více než 600 druhů ptáků.[68]

Pouze druhy žijící v Austrálii dosahují větší míry endemity než indonéské. Za endemity lze označit 26 % z 1531 druhů indonéských ptáků a 39 % z 515 druhů savců.[69] Indonéské pobřeží dlouhé 80 tisíc km je obklopeno tropickými moři, která přispívají k vysoké biodiverzitě druhů. V Indonésii se nachází řada mořských a pobřežních ekosystémů, například pláží, písečných dun, korálových útesů, estuárů, mangrov, nánosů v ústí řek a malých ostrovních ekosystémů.[1] Britský přírodovědec Alfred Wallace popsal dělící linii mezi územím rozšířením asijských a australských druhů v Indonésii.[70] Tato linie, označována někdy jako Wallaceova, se táhne severojižně podél okraje Sundského šelfu, mezi Kalimantanem a Sulawesi, podél Lombockého průlivu mezi Lombokem a Bali. Fauna a flora směrem na západ od linie má více asijský a směrem na východ více australský charakter. Ve své knize The Malay Archipelago z roku 1869 popisuje Wallace mnohé unikátní místní druhy.[71] Oblast ostrovů mezi jeho linií a Novou Guineou je dnes označována jako Wallacea.[70]

Početná populace a rychlá industrializace jsou v současnosti hrozbami pro životní prostředí, jehož ochrana ovšem není vinou chudoby a nedostatku zdrojů hlavní prioritou vlády.[72] Aktuálními environmentálními problémy jsou například rozsáhlé odlesňování[pozn 12] a s ním související lesní požáry vytvářející smog nad západní Indonésií, Malajsií a Singapurem. Dále též nadužívání mořských zdrojů a problémy spojené s překotnou urbanizací, jako je znečištění ovzduší, dopravní zácpy, přebytek odpadu a nedostatek kvalitní vody.[72] Indonésie je vinou odlesňování a ničení rašelinišť třetím největším producentem skleníkových plynů na světě.[73] Vinou ničení domovského prostředí savců bylo Mezinárodním svazem pro ochranu přírody 140 druhů označeno za ohrožené a 15, mezi nimi i orangutan sumaterský, za kriticky ohrožené.[74]

Indonésii (provincie Západní Papua a Papua) v západní části a státem Papua-Nová Guinea ve východní části.


Geografická charakteristika

Nová Guinea je od Austrálie oddělena Torresovým průlivem. Střední část ostrova zabírá mohutná Centrální vysočina (její jednotlivé části: Pegung Tamrau, Pegunung Maoke, Pegunung, Star, Müllerovo pohoří, pohoří Owena Stanleye). Nejvyšším vrcholem ostrova a celé Oceánie je Puncak Jaya se 4884 m. Menší pohoří se táhne i podél severního pobřeží, jinak je pobřeží převážně bažinaté. Mezi nejvýznamnější řeky patří Sepik, Ramu, Fly a Mamberamo.

Povrch ostrova pokrývají tropické deštné lesy. Obyvatelé jsou Papuánci, kteří mluví řadou papuánských jazyk

Převzato z internetu a upraveno autorem internetových stránek