Odčervení papoušku

Pravidlem je, že antiparazitikum se nemá aplikovat v době snůšky a v době přepeřování. Rovněž musí být chovatel opatrný při odčervování nemocných papoušků, kteří jsou zesláblí (mají se volit nižší dávky a co nejméně toxické).

Univerzální způsob odčervování, který by platil pro všechny chovy, nelze doporučit, protože se to odvíjí od množství faktorů (způsob chovu, podmínky, období, stav papouška.

Doporučený způsob podání závisí i na druhu podané látky. U těch, kde hrozí riziko předávkování, je vhodná aplikace přímo do volete, jindy lze zase přistoupit na podávání do pitné vody.

Ruzná antiparazitika.

 Albendazol (aldifal) 10 mg/kg do zobáku jednorázově nepoužívat v chovné sezoně

Fenbendazol (helmigal, panacur) 20–30 mg/kg do zobáku 3–5 dní po sobě nepoužívat v době přepeřování

125 mg/l pitné vody 5 dní po sobě ,20 mg/kg do zobáku zopakovat za 14 dní ,100 mg/kg krmiva 5 dní po sobě

Ivermektin(ivomec)(Dectomax) 0,2 mg/kg do zobáku jednorázově, při větších pozor na toxicitu u některých druhů, v invazích opakovat , pozor na toxicitu propylenglykolu

Levamizol(chemisol) 15 mg/kg do zobáku opakovat za 10–14 dní poměrně vysoká toxicita,

nepoužívat u loriů! 150–450 mg/l pitné vody 1−3 dny po sobě

Pyrantel pamoát(runcid) 4,5−7 mg/kg do zobáku opakovat za 14 dní nevstřebává se ze střeva,

bezpečný i pro mláďata 125–250 mg/l pitné vody 2 dny po sobě

TOPET OVO LIQUID

Topet OVO ® kapalina:

– Je účinný proti všem fázích hlístic (Ascaridia) u ptáků.

– Je to účinný proti všem fázích červů (Capillaria) u ptáků.

– Je to účinný proti tasemnice (železniční Tina Lien) u ptáků.

– Je to pomalý, ale dlouhodobý, takže obávaný střevní obstrukce kvůli nahromadění mrtvých škrkavek nedojde.

– 1 až 3 dny po podání Topet OVO ® Tekuté červy a všechny jejich mezistupně a zabil ze zažívacího traktu odstraněny.

– Vysoká bezpečnost.

Dávkování:

Agarpornis Neophemas 1-2 kapky

Papoušek Horský / Rosely : 5-7 kapek

Amazonani / žako 10-15 kapek

Ara / molucký kakadu: . 15-25 kapek

Opakovat po 10-14 dnů. u nemocný ptáků

Odčervení minimálně 2x ročně.

Odčervení mláďat - 1-3 týdny po opeření.

U papoušků chovaných v Evropě se nejčastěji vyskytují dva druhy oblých červů: škr-
kavky (Ascaridia spp.) a kapilárie (Capillaria spp.). Pokud je v chovu zaveden dobrý
protiparazitární program a jsou dodržována hygienická opatření, nemusejí způsobovat
vážnější potíže. Základem prevence parazitóz je preventivní vyšetření či odčervení ptáka při vstupu do chovu a zamezení kontaktu papoušků s vlastním trusem.

Škrkavky

Škrkavky jsou oblí žlutobílí červi, kteří dosahují délky asi 2 - 6 cm (samice jsou překvapivě delší než samci). Usídlují se v horní části střeva papoušků. Je známo pět hlavních druhů škrkavek u papoušků, přičemž v našich podmínkách se jedná většinou o Ascaridia platyceri. Nicméně papoušky může napadnout i kupříkladu škrkavka kuří (specializovaná na slepice), nebo škrkavka holubí, která se vyskytuje u holubů.

Kapilárie

Kapilárie napadají papoušky zhruba stejně tak často jako škrkavky, ovšem pozornosti unikají více, a to proto, že jsou tencí asi jako vlas a nemusí se rozpoznat ani pitvou. Kapilárie jsou nebezpečné zejména v tom, že se zavrtávají do sliznice střev, střevo zraňují a to se stává méně odolné vůči různým nemocem. Kapilárie mohou žít v jícnu, voleti a předžaludku.

Jak paraziti napadají papouška

Papoušek se může nakazit pozřením vajíčka parazita. Jakmile k tomu dojde, v těle papouška se uvolní larvy, ty se usídlí v trávicím ústrojí a prochází dalším vývojem. Larvy dokáží putovat po celém těle a kromě trávicího traktu napadat i některé další orgány (například játra apod.).



Důležitost odčervování

Pro úspěšný boj s červy je třeba brát v úvahu prepatentní periodu (tj. doba, která uběhne od vylíhnutí larvy červa do okamžiku, kdy dospěje a začne klást vajíčka nové generace červů). U škrkavek činí tato prepatentní perioda 45 – 60 dní, u kapilárií 2 – 3 týdny. V některých rizikových chovech nemusí vůbec dostačovat odčervení dvakrát do roka, ale je třeba jej praktikovat zhruba čtyřikrát ročně i vícekrát.



Jak upravit voliéru

Nejvyšší počet vajíček červů je právě v trusu ptáků, z čehož vyplývá i prevence – to je zabránění ptákům v kontaktu s trusem. Prostor krmítek a napáječek tedy musí být čistý a dno voliéry se musí pravidelně čistit. Vajíčka škrkavek i kapilárií jsou vysoce odolná a ve vnějším prostředí zůstávají infekční po dobu několika měsíců. Nesnáší však slunce, sucho a horko.

Voliéra by měla mít betonovou nebo kamennou podlahu, která bude tedy v nejlepším případě vystavená slunci. Pro červy je naopak výhodným prostředím stinná voliéra s hliněnou, trávnatou či písečnou podlahou. Ačkoliv někteří chovatelé polévají hlínu horkou vodou, několik centimetrů pod povrchem už tato metoda neúčinkuje. Mezi další praktikované metody patří pokladení roštu na dno voliéry, čímž se ptáci nedostanou do styku s trusem. Každopádně platí, že chovatel, který nebude mít betonovou nebo kamennou podlahu, musí dbát na protiparazitní prevenci mnohem více.



Jak zjistit, že je papoušek napadený parazity

Pokud je invaze parazitů silná, můžeme škrkavky spatřit i v trusu. Není však pravidlem, aby celí červi odcházeli trusem a kapilárie navíc nelze ani okem spatřit. Abychom tedy mohli spolehlivě určit napadení papouška parazity, je třeba podstoupit vyšetření trusu (mikroskopické), na základě něhož dojde k identifikaci vajíček. Může se ale stát, že vyšetření dopadne negativně, ale pták je přesto začervený. To je možné v době tzv. prepatentní periody, kdy dorůstající paraziti ještě nezačali vylučovat vajíčka. Nicméně i tak je vyšetření trusu stále nejpřesnější a lepší, než kdybychom se spoléhali na nález celých červů v trusu. Pro zvýšení věrohodnosti výsledků se doporučuje nechat na vyšetření poslat vzorky od více papoušků.



Při začervení papouška je nutné podávat léčiva

Způsob podání léčiv je různý a představuje základní otázku před odčervováním. Podání optimální dávky zajistíte nejúčinněji pomocí sondy do volete, případně stříkačky do zobáku. Nicméně tento postup je dost náročný obzvláště při větším chovu. Když podáváme léčivo několik dní po sobě, tak jsou papoušci navíc ve stresu a hrozí jejich poranění při odchytu.

Relativně jednoduché je podání léčiva do krmiva, které má papoušek v oblibě. Musíme si však být jistí, že papoušek tomuto pokrmu neodolá a pozře ho beze zbytku. Je zapotřebí individuální přístup ke každému papouškovi. Často se pro tento účel používá piškot, ale ani ten nemusí být tou nejlepší volbou. Papoušci mají tendenci si s ním hrát, rozdrobit jej a ve skutečnosti z něj pozřou jen malé množství. Vůbec nejjednodušší, ale zároveň nejméně přesné a jisté je podání léčiva do pitné vody.

Převzato z internetu