NEMOCI
05.01.2012 19:11
1 Ptačí tuberkulóza
2 Salmonelóza
3 Obezita papoušků
4 Parazitní onemocnění papoušků
5 Tumor
6 Nejčastější úrazy papoušků v našich domácnostech
7 Kokcidióza
8 Hypokalcémie a hyperkalcémie
9 Psitakóza
10 PBFD - Papouščí nemoc zobáku a peří
11 Ztráta peří
12 Teflon, zákeřné nebezpečí
13 Tabákový kouř, hrozba nejen pro nás
2 Salmonelóza
3 Obezita papoušků
4 Parazitní onemocnění papoušků
5 Tumor
6 Nejčastější úrazy papoušků v našich domácnostech
7 Kokcidióza
8 Hypokalcémie a hyperkalcémie
9 Psitakóza
10 PBFD - Papouščí nemoc zobáku a peří
11 Ztráta peří
12 Teflon, zákeřné nebezpečí
13 Tabákový kouř, hrozba nejen pro nás
Ptačí tuberkulóza
Ptačí tuberkulóza patří k závažným bakteriálním onemocněním papoušků. Obvykle je způsobena bakteriemi Mycobacterium avium a Mycobacterium genavense.
Příznaky:
Infikovaný ptáci mají načechrané, a v některých případech matné, peří, trpí depresemi a ztrácejí hmotnost. V pokročilém stadiu ztrácejí rovnováhu, jsou slabí, mají zvýšenou žízeň, dýchací potíže, průjem a nelétají. Bakterie mohou infikovat i mláďata, která ještě nemají dostatek sil na boj proti nemoci.
Zatímco většina mykobakteriálních infekcí je léčitelná antibiotiky, Mycobacterium avium je velmi těžké diagnostikovat. Nemoc napadá játra,střeva , ale i slezinu ptáka.
Zdrojem nákazy může být infikované krmivo, voda, trus, ale i půda (podestýlka). Ohroženější jsou ptáci ve voliérách, kde je riziko nákazy vyšší kvůli volně žijícímu ptactvu. Nemoc se může šířit i prachem a proto je vhodné nosit masku při manipulaci s postiženými jedinci, neboť je nemoc nebezpečná i pro člověka. Pro nakažené druhy musí proto platit přísná karanténa, aby se nemoc dále nešířila. Infikovaní ptáci musí být odděleni od ostatních.
Dále je potřeba důkladně vydezinfikovat chovatelské prostory a vyměnit krmivo. Nezapomínejme ani na dezinfekci krmítek a všeho, s čím papoušci přišli do styku. Vhodným dezinfekčním prostředkem je 2,5 % aktivovaný chloramin a 2-4 % formalin nebo mýdlová voda. Vydezifikované voliérové doplňky následně sušíme na přímem slunci, protože bakterie jsou citlivé na sluneční záření. Nebezpečná je i půda voliér, která také může být infikovaná. Krmítka, bidla a ostatní doplňky raději vyměňte za nové, protože bakterie mají delší životnost a zabráníte tak dalšímu šíření nemoci.
Nemoc nenapadá jenom ptáky, ale i savce a lidi. Zdravé lidi nemoc zpravidla nenapadá, ale u starých lidí a dětí je riziko nakažení vyšší. Proto při prvních příznacích nákazy neváhejte odebrat vzorky pro veterinární vyšetření. Po vypuknutí nemoci by se neměli starší lidé a děti pohybovat v blízkosti voliér, tedy blízko zdroje nákazy. Máte-li přetrvávající příznaky podobné chřipce, navštivte svého lékaře.
Jedince, kteří jsou podezřelí z onemocnění, ihned oddělte, čímž zabráníte dalšímu šíření nákazy. Bakterie jsou schopné dlouhodobě odolávat v chovatelských prostorách (i několik měsíců).
Nakažené ptactvo musí být často utraceno, protože se nemoc špatně léčí a riziko nakažení pro člověka je velké.
I zanedbaná a neodborná dezinfekce může mít za následek opětovné propuknutí nemoci.
Prevence proti nemoci spočívá v přísné hygieně chovatelských prostor.
Ptačí tuberkulóza patří k závažným bakteriálním onemocněním papoušků. Obvykle je způsobena bakteriemi Mycobacterium avium a Mycobacterium genavense.
Příznaky:
Infikovaný ptáci mají načechrané, a v některých případech matné, peří, trpí depresemi a ztrácejí hmotnost. V pokročilém stadiu ztrácejí rovnováhu, jsou slabí, mají zvýšenou žízeň, dýchací potíže, průjem a nelétají. Bakterie mohou infikovat i mláďata, která ještě nemají dostatek sil na boj proti nemoci.
Zatímco většina mykobakteriálních infekcí je léčitelná antibiotiky, Mycobacterium avium je velmi těžké diagnostikovat. Nemoc napadá játra,střeva , ale i slezinu ptáka.
Zdrojem nákazy může být infikované krmivo, voda, trus, ale i půda (podestýlka). Ohroženější jsou ptáci ve voliérách, kde je riziko nákazy vyšší kvůli volně žijícímu ptactvu. Nemoc se může šířit i prachem a proto je vhodné nosit masku při manipulaci s postiženými jedinci, neboť je nemoc nebezpečná i pro člověka. Pro nakažené druhy musí proto platit přísná karanténa, aby se nemoc dále nešířila. Infikovaní ptáci musí být odděleni od ostatních.
Dále je potřeba důkladně vydezinfikovat chovatelské prostory a vyměnit krmivo. Nezapomínejme ani na dezinfekci krmítek a všeho, s čím papoušci přišli do styku. Vhodným dezinfekčním prostředkem je 2,5 % aktivovaný chloramin a 2-4 % formalin nebo mýdlová voda. Vydezifikované voliérové doplňky následně sušíme na přímem slunci, protože bakterie jsou citlivé na sluneční záření. Nebezpečná je i půda voliér, která také může být infikovaná. Krmítka, bidla a ostatní doplňky raději vyměňte za nové, protože bakterie mají delší životnost a zabráníte tak dalšímu šíření nemoci.
Nemoc nenapadá jenom ptáky, ale i savce a lidi. Zdravé lidi nemoc zpravidla nenapadá, ale u starých lidí a dětí je riziko nakažení vyšší. Proto při prvních příznacích nákazy neváhejte odebrat vzorky pro veterinární vyšetření. Po vypuknutí nemoci by se neměli starší lidé a děti pohybovat v blízkosti voliér, tedy blízko zdroje nákazy. Máte-li přetrvávající příznaky podobné chřipce, navštivte svého lékaře.
Jedince, kteří jsou podezřelí z onemocnění, ihned oddělte, čímž zabráníte dalšímu šíření nákazy. Bakterie jsou schopné dlouhodobě odolávat v chovatelských prostorách (i několik měsíců).
Nakažené ptactvo musí být často utraceno, protože se nemoc špatně léčí a riziko nakažení pro člověka je velké.
I zanedbaná a neodborná dezinfekce může mít za následek opětovné propuknutí nemoci.
Prevence proti nemoci spočívá v přísné hygieně chovatelských prostor.
Salmonelóza
Salmonelóza patří k závažným bakteriálním onemocněním papoušků. Napadá široký okruh živočišných jedinců a je hrozbou i pro člověka.
Příznaky:
Infikovaní ptáci mívají načechrané peří, otoky kloubů a oteklá oční víčka. Dále trpí nechutenstvím a tím pádem strácejí hmotnost. Ptáci jsou často apatičtí, nebojí se, hodně pijí a objevují se průjmy typického zelenožlutého zabarvení. V pokročilém stadiu nemoci lze díky pitvě poškozeného jedince vyvodit poškození jater, sleziny,ledvin a srdce.
Nemoc se může přenést i na jiné papoušky, ikdyž na nositelích se nemusí projevovat žádné vnější příznaky. Proto je riziko přenosu největší v skupinovém chovu. Mnohokrát za to může špatná hygiena krmítek a napajaček, které bývají zněčistěné trusem. Akontaminované krmení se tak stáva největší hrozbou nákazy. Nemoc se může šiřít také vzduchem a to obzvláště v málo větraných místnostech. Riziko nákazy stoupá i ve voliérových chovech, kde mohou být nositeli i volně žijící ptáci. Náhlý úhyn je častý především u mladých a oslabených papoušků, ale i u embryí (díky kontaminaci vajec). U mláďat starších než dva týdny může dojít k retardaci růstu. Proto by měli být infikovaní ptáci odděleni, aby nedošlo k dalšímu šíření nemoci. Následně by mělo dojít ke kompletní dezinfikaci chovatelského zařízení a vyměny krmiva.
Salmonelóza patří k závažným bakteriálním onemocněním papoušků. Napadá široký okruh živočišných jedinců a je hrozbou i pro člověka.
Příznaky:
Infikovaní ptáci mívají načechrané peří, otoky kloubů a oteklá oční víčka. Dále trpí nechutenstvím a tím pádem strácejí hmotnost. Ptáci jsou často apatičtí, nebojí se, hodně pijí a objevují se průjmy typického zelenožlutého zabarvení. V pokročilém stadiu nemoci lze díky pitvě poškozeného jedince vyvodit poškození jater, sleziny,ledvin a srdce.
Nemoc se může přenést i na jiné papoušky, ikdyž na nositelích se nemusí projevovat žádné vnější příznaky. Proto je riziko přenosu největší v skupinovém chovu. Mnohokrát za to může špatná hygiena krmítek a napajaček, které bývají zněčistěné trusem. Akontaminované krmení se tak stáva největší hrozbou nákazy. Nemoc se může šiřít také vzduchem a to obzvláště v málo větraných místnostech. Riziko nákazy stoupá i ve voliérových chovech, kde mohou být nositeli i volně žijící ptáci. Náhlý úhyn je častý především u mladých a oslabených papoušků, ale i u embryí (díky kontaminaci vajec). U mláďat starších než dva týdny může dojít k retardaci růstu. Proto by měli být infikovaní ptáci odděleni, aby nedošlo k dalšímu šíření nemoci. Následně by mělo dojít ke kompletní dezinfikaci chovatelského zařízení a vyměny krmiva.
Obezita papoušků
Obezita je celosvětový problém lidstva a představuje civilizační hrozbu současnosti. Je závislá na dědičnosti, pohybové aktivitě, celkové životosprávě a vede k hromadění tukových rezerv. Postihuje široký věkový rozsah lidí, ale i zvířat, kam patří také papoušci.
75 procent onemocnění ptačího těla má za následek nesprávná životospráva. Mnoho druhů krmiv sestává pouze ze semen bohatých na tuky a tak často chybí různorodá potrava, především ta s vyšším obsahem vlákniny. Papoušci mají rychlý metabolizmus a tak jedí častěji, i když po menších dávkách. Jde především o ptáky z domácnosti, kteří mnohokrát nemají možnost dostatečného přeletu. Jich domovem je pouze klec, kde častokrát chybí různé prolézačky a hračky, které nabádají papouška k aktivitě. Papoušek tehdy nejeví známky většího pohybu a dostavuje se trauma, které také může mít za následek poruchu tukového metabolizmu.
Nejde pouze o to, že papoušek nabírá na váze, ale že obezita je spojena s různými nemocemi. Nadváha dává zabrat nejvíce kloubům, špatné funkci jater, nadměrnému přerůstaní zobáku, ale i tvorbě nádoru(lipomu). Jídelniček často postrádá potřebné živiny jako je vitamin A, aminokyseliny a vápník.
Obezitu lze lehce poznat dle mastného peří nebo žlutého zbarvení kůže v oblasti hrudníku ptáka. Taky nadměrně přerostlý zobák a pazourky mohou naznačovat onemocnění jater, které mohou byt zapříčiněné obezitou. Ovšem obezita může být způsobena i řadou nemocí jako je salmonelóza či ptačí svrab.
Léčbou je vyřazení semen bohaté na tuky a doplnění různorodé směsi semen a zeleniny. Taky bychom měli aspoň jednou denně dopřát přelet a doplnit klec o různé prolézačky a hračky. Každodenně podávat větvičky k ohryzu a proměnlivě měnit bidla k sezení. Rozhodně není na škodu absolvovat veterinární vyšetření.
Obezita je celosvětový problém lidstva a představuje civilizační hrozbu současnosti. Je závislá na dědičnosti, pohybové aktivitě, celkové životosprávě a vede k hromadění tukových rezerv. Postihuje široký věkový rozsah lidí, ale i zvířat, kam patří také papoušci.
75 procent onemocnění ptačího těla má za následek nesprávná životospráva. Mnoho druhů krmiv sestává pouze ze semen bohatých na tuky a tak často chybí různorodá potrava, především ta s vyšším obsahem vlákniny. Papoušci mají rychlý metabolizmus a tak jedí častěji, i když po menších dávkách. Jde především o ptáky z domácnosti, kteří mnohokrát nemají možnost dostatečného přeletu. Jich domovem je pouze klec, kde častokrát chybí různé prolézačky a hračky, které nabádají papouška k aktivitě. Papoušek tehdy nejeví známky většího pohybu a dostavuje se trauma, které také může mít za následek poruchu tukového metabolizmu.
Nejde pouze o to, že papoušek nabírá na váze, ale že obezita je spojena s různými nemocemi. Nadváha dává zabrat nejvíce kloubům, špatné funkci jater, nadměrnému přerůstaní zobáku, ale i tvorbě nádoru(lipomu). Jídelniček často postrádá potřebné živiny jako je vitamin A, aminokyseliny a vápník.
Obezitu lze lehce poznat dle mastného peří nebo žlutého zbarvení kůže v oblasti hrudníku ptáka. Taky nadměrně přerostlý zobák a pazourky mohou naznačovat onemocnění jater, které mohou byt zapříčiněné obezitou. Ovšem obezita může být způsobena i řadou nemocí jako je salmonelóza či ptačí svrab.
Léčbou je vyřazení semen bohaté na tuky a doplnění různorodé směsi semen a zeleniny. Taky bychom měli aspoň jednou denně dopřát přelet a doplnit klec o různé prolézačky a hračky. Každodenně podávat větvičky k ohryzu a proměnlivě měnit bidla k sezení. Rozhodně není na škodu absolvovat veterinární vyšetření.
Parazitní onemocnění papoušků
Roztoč
Tak jako savci i papoušci jsou náchylní na různá parazitní onemocnění. Parazitní onemocnění se může vyskytnout na těle, ale i vnitřních orgánech papouška. Jde o onemocnění, která bez dostačující péče mohou mít zdrcující následky zmrzačení, ale také úhynu papouška.
Ptačí svrab (vápenka)
Jde o přenosnou nemoc, kterou vyvolává roztoč „Knemidocoptes pilae“, který napadá ozobí zobáku, noh a různých dalších míst těla papouška. Rohovina zobáku se zduřuje a může se zvětšovat.Také kolem nozder je v rané fázi napadení možné spatřit drobné otvůrky. Pro zkušenější chovatele jde o známou nemoc, ale je vhodné vždy nález vyšetřit tak, aby se docílilo účinnější léčby. Přesnou diagnózu lze určit odebráním vzorku odpovědnou osobou a následným zkoumáním pod mikroskopem. Vzorky z nohou se odebírají opatrně, jelikož neodborným zákrokem může dojit ke krvácení. Na nohou je možné nemoc určit dle bujících šupinek, které mohou narůst do větších rozměrů. Postižení papoušci jsou nepokojní a napadená místa jsou pro ně svědivá. Velkým rizikem jsou venkovní voliéry, kde se mohou papoušci nakazit od volně poletujících. V pokročilých stadiích nemoci může dojít k zmrzačení nohou, zobáku a způsobit obtížné dýchaní. Takový následek může omezovat ptáka v pohybu, ale i v přijímání potravy.
Proto je při koupi dalšího papouška nutno zkontrolovat zdravotní stav ptáka, zda se u něj tato nemoc neprojevuje.
Při léčbě je nutno postižené papoušky oddělit od ostatních, aby se nemoc nerozšiřovala. Klec nebo voliéru je nutné pečlivě vydezinfikovat (Virkon,Savo) a také vyměnit bidla, krmítka, budky a další vybavení, které by mohlo mít za následek hrozbu návratu nemoci. Bidla raději vyměňujeme za nové, jelikož budeme mít větší jistotu v prevenci nákazy. Napadená místa můžeme potírat stolním olejem a různými mastmi, které lze zakoupit ve specializovaných obchodech. Známým přípravkem je Ivomec, i když v souvislosti s jeho účinky se hodně polemizuje na téma plodnosti. Proto je dobré si nechat poradit odbornou osobou, obzvlášť když s nemocí nemáme žádné zkušenosti. Veterinář může snadno určit typ nemoci a naordinovat správný a účinný lék pro vašeho papouška a tím ušetřit ptáka od zbytečné a mnohokrát neúčinné léčby, která může i uškodit. Léčbu můžeme preventivně ještě jednou aplikovat, i pokud jsem si jist, že papoušek je vyléčen.
Další druhy parazitů napadají trávící a dýchací orgány papoušků. V pokročilých stádiích pták hyne, proto je nutné preventivně kontrolovat trus, dýchaní a celkový zdravotní stav ptáka. Nákazu lze určit dle parazitologického rozboru trusu. První příznaky onemocnění mohou být spojeny s krvavými výměšky trusu (kokcidióza), ztrátou hmotnosti a neaktivitou tedy i ospalostí ptáka. Také se mohou dostavit i potíže s dýchacím ústrojím ptáka. Nákaza může nastat z kontaminovaného krmiva, půdy a trusu. Vysoké procento nakažených ptáků tedy tvoří venkovní voliérový chov. Mezi velmi známé lidové léčivo patří rozmačkány česnek ve vodě, nebo česnekový olej, který je možno podávat již od druhého týdnu stáří mláděte. V případě značné ztráty váhy spojené s dýchacími potížemi ptáka umísťujeme do klece o teplotě 28-30 °C. Nezapomeňme však ptákovi dopřát větší vlhkost vzduchu. Ovšem je velmi vhodné požádat o parazitologický rozbor trusu, který určí nemoc a vhodné léčení. K odčervení se také používají Bioverm, Panacur, Konkurat, Chemisole 20%, ovšem je vhodné se poradit s oborníkem o jejich užití pro daný druh papoušků a o množství dávky pro aplikaci. Při léčbě je nutno postižené papoušky oddělit, aby nedocházelo k další nákaze. Při léčbě pečlivě vydezinfikujeme nejen klec, ale i vybavení. Dezinfikace je nutná, jelikož vajíčka cizopasníků mohou přežít na původních místech a infikovat znovu ptactvo. Odčervení bychom měli provádět pravidelně na jaře, ale i na podzim hlavně u druhů, chovaných ve venkovních voliérách.
Vši, čmelíci, klíšťata
Napadají kůži a peří ptačího těla. Postižení papoušci jsou neklidní a mohou mít poškozené peří a zánět kůže. Opět je vhodné infikovaného papouška oddělit od ostatních. Na postižená místa aplikujeme 1% postřik Arpalitu.
Parazitní nemoci jsou známé hlavně u australských druhů papoušků, jelikož jde o druhy, které si hledají potravu na zemi. Největší ztráty jsou u mláďat.
K prevenci parazitních onemocnění patří přísná hygiena, karanténní doba pro zkoumání zdravotního stavu nového papouška, ale také kvalitní krmivo.
Autor článku neručí za účinnost výše uvedených léčebných přípravku a metod pro váš druh papouška. Léčbu konzultujte s veterinářem.
Roztoč
Tak jako savci i papoušci jsou náchylní na různá parazitní onemocnění. Parazitní onemocnění se může vyskytnout na těle, ale i vnitřních orgánech papouška. Jde o onemocnění, která bez dostačující péče mohou mít zdrcující následky zmrzačení, ale také úhynu papouška.
Ptačí svrab (vápenka)
Jde o přenosnou nemoc, kterou vyvolává roztoč „Knemidocoptes pilae“, který napadá ozobí zobáku, noh a různých dalších míst těla papouška. Rohovina zobáku se zduřuje a může se zvětšovat.Také kolem nozder je v rané fázi napadení možné spatřit drobné otvůrky. Pro zkušenější chovatele jde o známou nemoc, ale je vhodné vždy nález vyšetřit tak, aby se docílilo účinnější léčby. Přesnou diagnózu lze určit odebráním vzorku odpovědnou osobou a následným zkoumáním pod mikroskopem. Vzorky z nohou se odebírají opatrně, jelikož neodborným zákrokem může dojit ke krvácení. Na nohou je možné nemoc určit dle bujících šupinek, které mohou narůst do větších rozměrů. Postižení papoušci jsou nepokojní a napadená místa jsou pro ně svědivá. Velkým rizikem jsou venkovní voliéry, kde se mohou papoušci nakazit od volně poletujících. V pokročilých stadiích nemoci může dojít k zmrzačení nohou, zobáku a způsobit obtížné dýchaní. Takový následek může omezovat ptáka v pohybu, ale i v přijímání potravy.
Proto je při koupi dalšího papouška nutno zkontrolovat zdravotní stav ptáka, zda se u něj tato nemoc neprojevuje.
Při léčbě je nutno postižené papoušky oddělit od ostatních, aby se nemoc nerozšiřovala. Klec nebo voliéru je nutné pečlivě vydezinfikovat (Virkon,Savo) a také vyměnit bidla, krmítka, budky a další vybavení, které by mohlo mít za následek hrozbu návratu nemoci. Bidla raději vyměňujeme za nové, jelikož budeme mít větší jistotu v prevenci nákazy. Napadená místa můžeme potírat stolním olejem a různými mastmi, které lze zakoupit ve specializovaných obchodech. Známým přípravkem je Ivomec, i když v souvislosti s jeho účinky se hodně polemizuje na téma plodnosti. Proto je dobré si nechat poradit odbornou osobou, obzvlášť když s nemocí nemáme žádné zkušenosti. Veterinář může snadno určit typ nemoci a naordinovat správný a účinný lék pro vašeho papouška a tím ušetřit ptáka od zbytečné a mnohokrát neúčinné léčby, která může i uškodit. Léčbu můžeme preventivně ještě jednou aplikovat, i pokud jsem si jist, že papoušek je vyléčen.
Další druhy parazitů napadají trávící a dýchací orgány papoušků. V pokročilých stádiích pták hyne, proto je nutné preventivně kontrolovat trus, dýchaní a celkový zdravotní stav ptáka. Nákazu lze určit dle parazitologického rozboru trusu. První příznaky onemocnění mohou být spojeny s krvavými výměšky trusu (kokcidióza), ztrátou hmotnosti a neaktivitou tedy i ospalostí ptáka. Také se mohou dostavit i potíže s dýchacím ústrojím ptáka. Nákaza může nastat z kontaminovaného krmiva, půdy a trusu. Vysoké procento nakažených ptáků tedy tvoří venkovní voliérový chov. Mezi velmi známé lidové léčivo patří rozmačkány česnek ve vodě, nebo česnekový olej, který je možno podávat již od druhého týdnu stáří mláděte. V případě značné ztráty váhy spojené s dýchacími potížemi ptáka umísťujeme do klece o teplotě 28-30 °C. Nezapomeňme však ptákovi dopřát větší vlhkost vzduchu. Ovšem je velmi vhodné požádat o parazitologický rozbor trusu, který určí nemoc a vhodné léčení. K odčervení se také používají Bioverm, Panacur, Konkurat, Chemisole 20%, ovšem je vhodné se poradit s oborníkem o jejich užití pro daný druh papoušků a o množství dávky pro aplikaci. Při léčbě je nutno postižené papoušky oddělit, aby nedocházelo k další nákaze. Při léčbě pečlivě vydezinfikujeme nejen klec, ale i vybavení. Dezinfikace je nutná, jelikož vajíčka cizopasníků mohou přežít na původních místech a infikovat znovu ptactvo. Odčervení bychom měli provádět pravidelně na jaře, ale i na podzim hlavně u druhů, chovaných ve venkovních voliérách.
Vši, čmelíci, klíšťata
Napadají kůži a peří ptačího těla. Postižení papoušci jsou neklidní a mohou mít poškozené peří a zánět kůže. Opět je vhodné infikovaného papouška oddělit od ostatních. Na postižená místa aplikujeme 1% postřik Arpalitu.
Parazitní nemoci jsou známé hlavně u australských druhů papoušků, jelikož jde o druhy, které si hledají potravu na zemi. Největší ztráty jsou u mláďat.
K prevenci parazitních onemocnění patří přísná hygiena, karanténní doba pro zkoumání zdravotního stavu nového papouška, ale také kvalitní krmivo.
Autor článku neručí za účinnost výše uvedených léčebných přípravku a metod pro váš druh papouška. Léčbu konzultujte s veterinářem.
Tumor
Tumor je ochoření papoušků, které nejčastěji napadá známe druhy, jako andulka vlnkovaná, ale i druhy kakadu. Jedná se podkožní nádory, které jsou složené z tukových buněk.
Z toho vyplývá, že tumor může napadat ptáky, které jsou náchylní na obezitu. Dalším časovým vývojem nádoru může vést až k tvorbě lipomu. Pokud je nádor včas operativně odstraněn, pak je možné předpokládat úspěšnost léčby. Ovšem vše záleží i na velikosti a umístění nádoru na ptačím těle. Důležitým faktorem léčby je pravidelný pohyb, který je významný při dietě ptáka. Nádor na těle papouška lze zjistit dle vzhledu a nahmatáni. Napadení ptáci mají problém s pohybovým ústrojím a napadají si sami postižené místa. Proto lze i z chovaní papouška zjistit o možnou chorobu. U známých případů byl tumor nalezen poblíž dýchacího a trávicího ústrojí (krk, břicho) a při pohlavních orgánech (kloaka). Závažnost ochoření závisí na více faktorech, a to zda je nádor viditelný již na kůží a nebo v těle ptáka. Proto včasné zjištění nemoci je velmi důležité při další léčbě, kdy je nádor ještě malý.
Přesnou diagnózu lze určit dle cytologického vyšetření.
Postiženým ptákům během léčby snižujeme v krmné dávce semena bohaté na tuky. Tímto způsobem lze v některých případech velikost nádoru zmenšit. Dále po dobu léčby můžeme podávát jód, který má také příznivý vliv proti nádorovému bujení.
Prevence proti této nemoci jsou:
- vyvážená strava s nižším poměrem semen ovlivňující obezitu.
- dostatečný pohyb
- pravidelná výměna vody
- umístění ptáka ve větraných místnostech s dostatkem čerstvého vzduchu.
Tumor je ochoření papoušků, které nejčastěji napadá známe druhy, jako andulka vlnkovaná, ale i druhy kakadu. Jedná se podkožní nádory, které jsou složené z tukových buněk.
Z toho vyplývá, že tumor může napadat ptáky, které jsou náchylní na obezitu. Dalším časovým vývojem nádoru může vést až k tvorbě lipomu. Pokud je nádor včas operativně odstraněn, pak je možné předpokládat úspěšnost léčby. Ovšem vše záleží i na velikosti a umístění nádoru na ptačím těle. Důležitým faktorem léčby je pravidelný pohyb, který je významný při dietě ptáka. Nádor na těle papouška lze zjistit dle vzhledu a nahmatáni. Napadení ptáci mají problém s pohybovým ústrojím a napadají si sami postižené místa. Proto lze i z chovaní papouška zjistit o možnou chorobu. U známých případů byl tumor nalezen poblíž dýchacího a trávicího ústrojí (krk, břicho) a při pohlavních orgánech (kloaka). Závažnost ochoření závisí na více faktorech, a to zda je nádor viditelný již na kůží a nebo v těle ptáka. Proto včasné zjištění nemoci je velmi důležité při další léčbě, kdy je nádor ještě malý.
Přesnou diagnózu lze určit dle cytologického vyšetření.
Postiženým ptákům během léčby snižujeme v krmné dávce semena bohaté na tuky. Tímto způsobem lze v některých případech velikost nádoru zmenšit. Dále po dobu léčby můžeme podávát jód, který má také příznivý vliv proti nádorovému bujení.
Prevence proti této nemoci jsou:
- vyvážená strava s nižším poměrem semen ovlivňující obezitu.
- dostatečný pohyb
- pravidelná výměna vody
- umístění ptáka ve větraných místnostech s dostatkem čerstvého vzduchu.
Kokcidióza
Jde o parazitární onemocnění, které napadá sliznici a střeva ptáků.Diagnózu lze určit dle rozboru trusu a u uhynulých ptáků pitvou zasaženého orgánu.Příznaky onemocnění ptáka lze určit dle:
- krvavé průjmy
- ztráta hmotnosti
- ospalost
- zeslabení
Tahle nemoc je postrachem voliérových ptáků, protože ji můžou roznášet i volně žijící ptáci.
Riziko nákazy může být trusem nebo infikovanou potravou, v které se můžou objevovat zárodky parazitů.
Nakažené ptáky umísťujeme ke zdroji tepla a podáváme přípravky, které je vhodné prokonzultovat s veterinářem. Po dobu léčky je nutná přísná hygiena, aby opět nedošlo k nákaze. Po ukončení léčby všechny chovatelské prostory důkladně dezinfikovat.
Onemocnění lze léčit přípravkami:
- Sulfacox
- Sylacox
- Esb 3
- Baycox
Jako prevence proti nežádoucímu šíření je vhodná pravidelná dezinfekce chovatelských prostor.
Jde o parazitární onemocnění, které napadá sliznici a střeva ptáků.Diagnózu lze určit dle rozboru trusu a u uhynulých ptáků pitvou zasaženého orgánu.Příznaky onemocnění ptáka lze určit dle:
- krvavé průjmy
- ztráta hmotnosti
- ospalost
- zeslabení
Tahle nemoc je postrachem voliérových ptáků, protože ji můžou roznášet i volně žijící ptáci.
Riziko nákazy může být trusem nebo infikovanou potravou, v které se můžou objevovat zárodky parazitů.
Nakažené ptáky umísťujeme ke zdroji tepla a podáváme přípravky, které je vhodné prokonzultovat s veterinářem. Po dobu léčky je nutná přísná hygiena, aby opět nedošlo k nákaze. Po ukončení léčby všechny chovatelské prostory důkladně dezinfikovat.
Onemocnění lze léčit přípravkami:
- Sulfacox
- Sylacox
- Esb 3
- Baycox
Jako prevence proti nežádoucímu šíření je vhodná pravidelná dezinfekce chovatelských prostor.
Hypokalcémie a
Hypokalcémie patří k známým nemocem, která způsobuje nízkou hladinu vápníku v krvi.Je známo, že právě nedostatkem vápníku dochází k narušení tvorby kostí. Rovněž značný vliv má pro nedostatek vitamínu D. Nedostatek vitamínu D způsobuje měknutí kostí a výrazné svalové slabosti.
Hlavní příčinou je nesprávná výživa bez vápníku a vitamínu. Mnohokrát při hnízdění ptáků, vápník a pestrá strava velice chybí.
Příznaky lze poznat u samiček ptáků, které mají problém se snesením a vyvíjením vajíček.
Tento jev je i kvůli nedostatku vitamínu D, který má velký vliv na svalstvo ptáků. Vejcovod samičky má pak problém vytlačit vajíčko ven z těla. Může nastat i přilepení vajíčka na vejcovod. Samozřejmě však záleží i na teplotě chovatelských prostorů a věku ptáka. To vše je možné si všimnout na chování papouška. Takový ptáci mají problém s rovnováhou a s obtížným létáním. Další problém je měkkost vaječné skořápky, která se při hnízdění může snadno rozbít. Také nedostatek vápníku má nepřízniví vliv na růst embrya ve vejci. Jeho růst bude pomalý a vyvíjené kosti budou měkké. To znamená, že po vylíhnutí ptáka mohou nastat problémy s pohybovým ústrojím (nemůže se postavit na nohy).
Dalšími nežádoucími příznaky jsou křeče, které postihují ptačí svalstvo. Proto lze dle chování ptáka poznat, že je něco špatně. Může dojít k ztrátě rovnováhy např. upadnutí z bidla. Když takovýto případ nastane, pak je nutné vyhledat rychlou veterinární pomoc
Pro zvýšení hladiny v krvi lze zakoupit i různé léky (Calcium chloratum), u kterých je vhodné konzultovat dávkování s veterinářem.
Opak hypokalcémie je hyperkalcémie, která způsobuje zvýšenou hladinu vápníku v krvi.
Tato situace může nastat i předávkováním vitamínu D.
Diagnózu lze určit dle krevního testu.
Zvýšení hladiny vápníku lze umožnit zkrmováním zeleniny (brokolice, špenát a kapusta).
Také skvělým zdrojem jsou mléčné výrobky např. sýr.
Vápník lze nahradit i komerčními výrobky jako sépiová kost a minerální doplňky stravy, které lze zakoupit v každých chovatelských potřebách. Ovšem deformované kosti to už nenapraví.
Hypokalcémie patří k známým nemocem, která způsobuje nízkou hladinu vápníku v krvi.Je známo, že právě nedostatkem vápníku dochází k narušení tvorby kostí. Rovněž značný vliv má pro nedostatek vitamínu D. Nedostatek vitamínu D způsobuje měknutí kostí a výrazné svalové slabosti.
Hlavní příčinou je nesprávná výživa bez vápníku a vitamínu. Mnohokrát při hnízdění ptáků, vápník a pestrá strava velice chybí.
Příznaky lze poznat u samiček ptáků, které mají problém se snesením a vyvíjením vajíček.
Tento jev je i kvůli nedostatku vitamínu D, který má velký vliv na svalstvo ptáků. Vejcovod samičky má pak problém vytlačit vajíčko ven z těla. Může nastat i přilepení vajíčka na vejcovod. Samozřejmě však záleží i na teplotě chovatelských prostorů a věku ptáka. To vše je možné si všimnout na chování papouška. Takový ptáci mají problém s rovnováhou a s obtížným létáním. Další problém je měkkost vaječné skořápky, která se při hnízdění může snadno rozbít. Také nedostatek vápníku má nepřízniví vliv na růst embrya ve vejci. Jeho růst bude pomalý a vyvíjené kosti budou měkké. To znamená, že po vylíhnutí ptáka mohou nastat problémy s pohybovým ústrojím (nemůže se postavit na nohy).
Dalšími nežádoucími příznaky jsou křeče, které postihují ptačí svalstvo. Proto lze dle chování ptáka poznat, že je něco špatně. Může dojít k ztrátě rovnováhy např. upadnutí z bidla. Když takovýto případ nastane, pak je nutné vyhledat rychlou veterinární pomoc
Pro zvýšení hladiny v krvi lze zakoupit i různé léky (Calcium chloratum), u kterých je vhodné konzultovat dávkování s veterinářem.
Opak hypokalcémie je hyperkalcémie, která způsobuje zvýšenou hladinu vápníku v krvi.
Tato situace může nastat i předávkováním vitamínu D.
Diagnózu lze určit dle krevního testu.
Zvýšení hladiny vápníku lze umožnit zkrmováním zeleniny (brokolice, špenát a kapusta).
Také skvělým zdrojem jsou mléčné výrobky např. sýr.
Vápník lze nahradit i komerčními výrobky jako sépiová kost a minerální doplňky stravy, které lze zakoupit v každých chovatelských potřebách. Ovšem deformované kosti to už nenapraví.
Psitakóza
Psitakóza patří mezi jedno z nejzávážnějších onemocnění ptáků. Její bakterie jsou přenosné nejen na zvířata, ale také na člověka. Nositelem nemoci jsou bakterie s latinským názvem “Chlamydophila psittaci“.
Nákaza vzniká převážně vdechnutím infikovaného prachu z peří nebo z výkalů ptáků. Velmi citliví ptáci infikovaní touto nemocí náhle hynou. Pitva poukazuje na zvětšení jater a sleziny. Častým příznakem tohoto onemocnění je zánět plic. Diagnózu lze určit krevním testem.
Příznaky onemocnění u ptáka poznáme podle:
* zánětu očního víčka (výtoků z očí)
* dýchacích potíží (zánětů plic)
* kýchaní
* depresí
* ztráty hmotnosti
* průjmů
* načepýřeného peří
Tato nemoc je přenosná také na člověka a na tento fakt rozhodně nesmíme zapomínat !
U lidí se tato choroba pozná podle příznaků, mezi které patří např.:
* bolesti hlavy
* chřipka
* zánět plic
* bolesti v krku
* suchý kašel
Proti Psitakóze se používal lék Baytril, který měl velmi příznivé účinky na organismus v průběhu tohoto onemocnění. Jelikož onemocnění zapříčiňuje vážné následky, je nutné ve vlastním zájmu ještě před koupí jedince, vyžádat od prodejce potvrzení o provedení patřičných vyšetření (týká se to především vzácných druhů). Prevencí, proti nežadoucímu šírení onemocnění, je pravidelná dezinfekce a ionizování chovatelských prostor.
Psitakóza patří mezi jedno z nejzávážnějších onemocnění ptáků. Její bakterie jsou přenosné nejen na zvířata, ale také na člověka. Nositelem nemoci jsou bakterie s latinským názvem “Chlamydophila psittaci“.
Nákaza vzniká převážně vdechnutím infikovaného prachu z peří nebo z výkalů ptáků. Velmi citliví ptáci infikovaní touto nemocí náhle hynou. Pitva poukazuje na zvětšení jater a sleziny. Častým příznakem tohoto onemocnění je zánět plic. Diagnózu lze určit krevním testem.
Příznaky onemocnění u ptáka poznáme podle:
* zánětu očního víčka (výtoků z očí)
* dýchacích potíží (zánětů plic)
* kýchaní
* depresí
* ztráty hmotnosti
* průjmů
* načepýřeného peří
Tato nemoc je přenosná také na člověka a na tento fakt rozhodně nesmíme zapomínat !
U lidí se tato choroba pozná podle příznaků, mezi které patří např.:
* bolesti hlavy
* chřipka
* zánět plic
* bolesti v krku
* suchý kašel
Proti Psitakóze se používal lék Baytril, který měl velmi příznivé účinky na organismus v průběhu tohoto onemocnění. Jelikož onemocnění zapříčiňuje vážné následky, je nutné ve vlastním zájmu ještě před koupí jedince, vyžádat od prodejce potvrzení o provedení patřičných vyšetření (týká se to především vzácných druhů). Prevencí, proti nežadoucímu šírení onemocnění, je pravidelná dezinfekce a ionizování chovatelských prostor.
PBFD - Papouščí nemoc zobáku a peří
ptaci peri
PBFD je virové onemocnění rodu Circovirus, které může postihnout papouška bez rozdílu věku, ale také bez rozdílu druhu. Jde o jedno z nezávažnějších onemocnění papoušků, které bylo zjištěno v roce 1975 australskými zvěrolékaři. Tato diagnóza byla poprvé rozpoznána u volně žijících papoušků.
Příčinou infekce je vir, který se snadno šíří prachem, infikovanou potravou, trusem, ale také šatstvem. Jelikož je tento vir šířen také prachem, stačí tento vir vdechnout a dojde k nakažení jedince. Vir může zasáhnout imunitní systém, což oslabí ptačí tělo vůči různým infekcím. V průběhu onemocnění pták většinou hyne v rozmezí 1 roku. Nelze ovšem takto uvažovat o všech jedincích. V některých případech se onemocnění navenek neprojevuje a nemoc se může rozvinout až později. Ptáci v pokročilém stádiu nemají naději na uzdravení. Často jsou již postiženy vnitřní orgány jako jsou játra, slezina nebo ledviny. Rychlost úmrtí závisí na síle viru, věku a na celkovém zdravotním stavu ptáka. U infikovaných mláďat se nemoc projevuje razantněji, a tak hynou už po několika týdnech.
Příznaky onemocnění lze určit podle:
* nedostatku prachového peří
* opoždění přepeřování
* deformace peří
* deformace zobáku
* deprese
* ztráty hmotnosti
* lézí drápků
* zvracení či průjmu
Diagnózu lze určit dle krevního testu (DNA) metodou PCR. Ovšem v některých případech se testem nemoc nemusí potvrdit, a tak je potřeba test po 6 týdnech opakovat. Pokud ani další test nemoc nepotvrdí, je třeba provést test ještě jednou po další periodě. Existují ovšem různé vakcíny (např.Imunoglukan) pro boj proti této zákeřné chorobě. Ale jejich účinky slouží jen k prodloužení života. Tyto vakcíny a různé léky, které podporují imunitní sytém nepomohou k úplnému vyléčení. To je ojedinělé a dá se říci, že až vzácné. Proto je nezbytné, aby byl infikovaný pták oddělen od ostatních ptáků tak, aby k rozšíření nemoci nedošlo (karanténa).
Jelikož onemocnění zapříčiňuje vážné následky, je vhodné si ve vlastním zájmu před koupí jedince od prodejce vyžádat potvrzení o provedení patřičných vyšetření . Také pravidelná dezinfekce a ionizátory chovatelských prostor mohou odpomoci k dalšímu nepříznivému šíření této zákeřné nemoci.
ptaci peri
PBFD je virové onemocnění rodu Circovirus, které může postihnout papouška bez rozdílu věku, ale také bez rozdílu druhu. Jde o jedno z nezávažnějších onemocnění papoušků, které bylo zjištěno v roce 1975 australskými zvěrolékaři. Tato diagnóza byla poprvé rozpoznána u volně žijících papoušků.
Příčinou infekce je vir, který se snadno šíří prachem, infikovanou potravou, trusem, ale také šatstvem. Jelikož je tento vir šířen také prachem, stačí tento vir vdechnout a dojde k nakažení jedince. Vir může zasáhnout imunitní systém, což oslabí ptačí tělo vůči různým infekcím. V průběhu onemocnění pták většinou hyne v rozmezí 1 roku. Nelze ovšem takto uvažovat o všech jedincích. V některých případech se onemocnění navenek neprojevuje a nemoc se může rozvinout až později. Ptáci v pokročilém stádiu nemají naději na uzdravení. Často jsou již postiženy vnitřní orgány jako jsou játra, slezina nebo ledviny. Rychlost úmrtí závisí na síle viru, věku a na celkovém zdravotním stavu ptáka. U infikovaných mláďat se nemoc projevuje razantněji, a tak hynou už po několika týdnech.
Příznaky onemocnění lze určit podle:
* nedostatku prachového peří
* opoždění přepeřování
* deformace peří
* deformace zobáku
* deprese
* ztráty hmotnosti
* lézí drápků
* zvracení či průjmu
Diagnózu lze určit dle krevního testu (DNA) metodou PCR. Ovšem v některých případech se testem nemoc nemusí potvrdit, a tak je potřeba test po 6 týdnech opakovat. Pokud ani další test nemoc nepotvrdí, je třeba provést test ještě jednou po další periodě. Existují ovšem různé vakcíny (např.Imunoglukan) pro boj proti této zákeřné chorobě. Ale jejich účinky slouží jen k prodloužení života. Tyto vakcíny a různé léky, které podporují imunitní sytém nepomohou k úplnému vyléčení. To je ojedinělé a dá se říci, že až vzácné. Proto je nezbytné, aby byl infikovaný pták oddělen od ostatních ptáků tak, aby k rozšíření nemoci nedošlo (karanténa).
Jelikož onemocnění zapříčiňuje vážné následky, je vhodné si ve vlastním zájmu před koupí jedince od prodejce vyžádat potvrzení o provedení patřičných vyšetření . Také pravidelná dezinfekce a ionizátory chovatelských prostor mohou odpomoci k dalšímu nepříznivému šíření této zákeřné nemoci.
Ztráta peří
ara_ztrata_peri.jpg
Peří papouška je významným znakem ptačího těla, které papouškům zajišťuje schopnost létat stejně tak, jako schopnost udržet si stálou tělesnou teplotu organismu. Mnohokrát je právě peří vizitkou správného krmení a dostatečné péče.
Existuje několik důvodů, které mohou být příčinou vzniku problémů s peřím u papoušků. Tím je myšlena ztráta či poškození peří.
Mezi faktory ovlivňující tyto nežádoucí stavy patří :
•1. Hnízdění
Při hnízdění se můžeme setkat s problémem, kdy rodiče při odchovu svému mláděti škubou peří. Abychom mohli zavést patřičná opatření, musíme nejprve správně posoudit závažnost situace a musíme zjistit, jakého rozsahu je postižené místo na těle mláděte. Častým problém je pro mláďata vylétnout z hnízda. Proto se do budky osazují speciální mřížkou, přes kterou rodiče mláďata krmí. Ovšem je třeba dbát také na stáří mláděte, pokud se ještě jedná o holé mládě, které potřebuje zahřívat, nemůžeme tuto mřížku odstranit, protože by jinak mládě potřebující přísun tepla, uhynulo. Dalším řešením je odebrání víka (vrchní část budky). Po jeho odebrání je třeba dohlížet na dostatečné krmení. Tento způsob se již mnohokrát osvědčil, ale není stoprocentním řešením pro každý chovný pár. Někteří chovatelé řeší tento problém umělým odchovem, pro který ovšem potřebují takto odchovávaná mláďata stálou péči.
•2. Nuda
Častokrát také nuda stojí za vytrháváním peří u papoušků. Ptáci nemají dostatek naší společnosti a právě proto si své peří mohou ničit. Proto by měli mít k dispozici dostatek hraček, větví na ohryz, případně dalšího ptačího společníka, aby své nudné chvilky vyplnili jinými aktivitami. •3. Nedostatečná výživa Také správná výživa hraje v tomto případě významnou roli.
*
Může se stát, že papouškům chybí dostatečný přísun živin.
*
* Co může ptákům chybět:
- mastné kyseliny - jsou důležité pro zdraví ptačího těla, podporují zdraví kůže a pěří
- minerální látky - vápník, hořčík, zinek, křemík a síra
- vláknina - podporuje zažívací ústrojí a tím detoxikuje ptačí tělo
- vitamín A - zabraňuje vysušovaní kůže, zlepšuje stav peří, zabraňuje infekcím a dýchacím onemocněním
- Aminokyseliny - jsou významným prvkem pro vznik proteinu
- Vitamín E - má pozitivní vliv na zdraví kůže
*
*
Čeho mohou mít ptáci nadbytek:
- Sůl - nadměrné množství soli může být pro ptáka smrtelně toxické, mohou se dostavit příznaky svědění kůže
- vitamín A - nadměrné množství soli může být pro ptáka toxické, v akutních případech dochází ke ztrátě hmotnosti, bolesti svalů, k vysušení kůže, k poškození jater a slezin.
Řešením je pestrá strava složená z různých semen, ovoce a zeleniny, kterou také můžeme obohatit o moučné červy a vařené maso včetně kostí. V některých případech se osvědčila také slanina, kterou lze přidávat do krmení nebo ji můžeme pověsit přímo do klece či voliéry.
6. Přepeřování
Prvním strašákem nedostatečného opeření je přirozený jev a tím je přepeřování. Jde o výměnu starého peří za nové. Tento jev nastává periodicky a je řízen hormonálně. Proto je mnoho začínajících chovatelů přepeřováním překvapeno. Po dobu přepeřovaní by měli mít naši ptáci dostatečný přísun pestré potravy.
7. PBFD
Jedná se o závažné virové onemocnění peří, které se jen velmi obtížně léčí. Onemocnění napadá imunitní systém papouška a pokud se papoušek dostane do konečného stádia, dojde k jeho úhynu. První příznaky lze poznat podle nedostatku prachového peří, ale s jistotou ho můžeme rozpoznat pouze na základě krevního testu od veterináře. Bohužel na tuto zákeřnou chorobu neexistuje lék.
8. Parazité
Také parazité mohou mít za následek škubaní peří u papoušků. Jejich pohyb po těle v peří ptáka, může u papoušků vyvolat nesnesitelné svědění, to má pak za následek to, že si jedinec vytrhává své peří.
9. Nízká vlhkost
Pokud dochází k přetápění místností, které slouží k chovu našich svěřeknců, trpí tito papoušci nízkou vlhkostí, která se v těchto přetápěných místnostech vytváří a to může mít za následek díky klesající relativní vlhkosti vzduchu i pod hodnotu 20 %, způsobovat stav, kdy je kůže ptáka vysušená. Právě toto může vyvolat svěděn, při kterém si pták peří škube.
10. Nevhodné prostředí
Také nevhodné prostředí může mít za následek škubaní peří. Ptáci, kterým prostředí nevyhovuje (např. malá klec, nevhodná teplota, prach) propadají stresu, díky kterému může také dojít ke škubání peří.
V některých případech si ptáci na škubaní mohou navyknout, a pak je následná léčba obtížná. Proto i když ptákovi poskytneme veškeru péči, tak ne vždy dojde k nápravě tohoto zlozvyku. Mnohokrát za problémem stojí pouze nepozornost chovatele a nedostatečná péče. Proto již před pořízením ptáka klademe důraz na stav peří, ale také i na původ ptáka.
ara_ztrata_peri.jpg
Peří papouška je významným znakem ptačího těla, které papouškům zajišťuje schopnost létat stejně tak, jako schopnost udržet si stálou tělesnou teplotu organismu. Mnohokrát je právě peří vizitkou správného krmení a dostatečné péče.
Existuje několik důvodů, které mohou být příčinou vzniku problémů s peřím u papoušků. Tím je myšlena ztráta či poškození peří.
Mezi faktory ovlivňující tyto nežádoucí stavy patří :
•1. Hnízdění
Při hnízdění se můžeme setkat s problémem, kdy rodiče při odchovu svému mláděti škubou peří. Abychom mohli zavést patřičná opatření, musíme nejprve správně posoudit závažnost situace a musíme zjistit, jakého rozsahu je postižené místo na těle mláděte. Častým problém je pro mláďata vylétnout z hnízda. Proto se do budky osazují speciální mřížkou, přes kterou rodiče mláďata krmí. Ovšem je třeba dbát také na stáří mláděte, pokud se ještě jedná o holé mládě, které potřebuje zahřívat, nemůžeme tuto mřížku odstranit, protože by jinak mládě potřebující přísun tepla, uhynulo. Dalším řešením je odebrání víka (vrchní část budky). Po jeho odebrání je třeba dohlížet na dostatečné krmení. Tento způsob se již mnohokrát osvědčil, ale není stoprocentním řešením pro každý chovný pár. Někteří chovatelé řeší tento problém umělým odchovem, pro který ovšem potřebují takto odchovávaná mláďata stálou péči.
•2. Nuda
Častokrát také nuda stojí za vytrháváním peří u papoušků. Ptáci nemají dostatek naší společnosti a právě proto si své peří mohou ničit. Proto by měli mít k dispozici dostatek hraček, větví na ohryz, případně dalšího ptačího společníka, aby své nudné chvilky vyplnili jinými aktivitami. •3. Nedostatečná výživa Také správná výživa hraje v tomto případě významnou roli.
*
Může se stát, že papouškům chybí dostatečný přísun živin.
*
* Co může ptákům chybět:
- mastné kyseliny - jsou důležité pro zdraví ptačího těla, podporují zdraví kůže a pěří
- minerální látky - vápník, hořčík, zinek, křemík a síra
- vláknina - podporuje zažívací ústrojí a tím detoxikuje ptačí tělo
- vitamín A - zabraňuje vysušovaní kůže, zlepšuje stav peří, zabraňuje infekcím a dýchacím onemocněním
- Aminokyseliny - jsou významným prvkem pro vznik proteinu
- Vitamín E - má pozitivní vliv na zdraví kůže
*
*
Čeho mohou mít ptáci nadbytek:
- Sůl - nadměrné množství soli může být pro ptáka smrtelně toxické, mohou se dostavit příznaky svědění kůže
- vitamín A - nadměrné množství soli může být pro ptáka toxické, v akutních případech dochází ke ztrátě hmotnosti, bolesti svalů, k vysušení kůže, k poškození jater a slezin.
Řešením je pestrá strava složená z různých semen, ovoce a zeleniny, kterou také můžeme obohatit o moučné červy a vařené maso včetně kostí. V některých případech se osvědčila také slanina, kterou lze přidávat do krmení nebo ji můžeme pověsit přímo do klece či voliéry.
6. Přepeřování
Prvním strašákem nedostatečného opeření je přirozený jev a tím je přepeřování. Jde o výměnu starého peří za nové. Tento jev nastává periodicky a je řízen hormonálně. Proto je mnoho začínajících chovatelů přepeřováním překvapeno. Po dobu přepeřovaní by měli mít naši ptáci dostatečný přísun pestré potravy.
7. PBFD
Jedná se o závažné virové onemocnění peří, které se jen velmi obtížně léčí. Onemocnění napadá imunitní systém papouška a pokud se papoušek dostane do konečného stádia, dojde k jeho úhynu. První příznaky lze poznat podle nedostatku prachového peří, ale s jistotou ho můžeme rozpoznat pouze na základě krevního testu od veterináře. Bohužel na tuto zákeřnou chorobu neexistuje lék.
8. Parazité
Také parazité mohou mít za následek škubaní peří u papoušků. Jejich pohyb po těle v peří ptáka, může u papoušků vyvolat nesnesitelné svědění, to má pak za následek to, že si jedinec vytrhává své peří.
9. Nízká vlhkost
Pokud dochází k přetápění místností, které slouží k chovu našich svěřeknců, trpí tito papoušci nízkou vlhkostí, která se v těchto přetápěných místnostech vytváří a to může mít za následek díky klesající relativní vlhkosti vzduchu i pod hodnotu 20 %, způsobovat stav, kdy je kůže ptáka vysušená. Právě toto může vyvolat svěděn, při kterém si pták peří škube.
10. Nevhodné prostředí
Také nevhodné prostředí může mít za následek škubaní peří. Ptáci, kterým prostředí nevyhovuje (např. malá klec, nevhodná teplota, prach) propadají stresu, díky kterému může také dojít ke škubání peří.
V některých případech si ptáci na škubaní mohou navyknout, a pak je následná léčba obtížná. Proto i když ptákovi poskytneme veškeru péči, tak ne vždy dojde k nápravě tohoto zlozvyku. Mnohokrát za problémem stojí pouze nepozornost chovatele a nedostatečná péče. Proto již před pořízením ptáka klademe důraz na stav peří, ale také i na původ ptáka.
Teflon, zákeřné nebezpečí
Skoro v každé dnešní domácnosti chovatelů se každodenně připravuji jídla vařením nebo restováním. Protože doba jde stále vpřed, i na našem trhu se objevuji nové výrobky, které nám usnadňuji přípravu jídel. Jídlo se stává chutnější a kladou se menší nároky na přípravu. V určitých případech i takové inovace můžou mít katastrofálné následky pro naší ptačí miláčky.
Každému je z nás by mělo být zřejmě, že kuchyně není nejlepší místo pro naše opeřené společníky. Častokrát právě na tomhle místě přichází k nespočetným úrazům. Mezi ty nejznámější patří popáleniny, různá opaření, ale i otravy. Hlavně kvůli snadnému čištění, nízké hmotnosti a nepřilnavosti kupujeme nádoby s teflonovým povrchem. Mnohokrát jsi neuvědomujeme, ale častokrát ani nevíme, že právě teflonové výrobky můžou mít za následek silné otravy, které častokrát končí smrtí. Zahřáním těchto výrobků dochází k uvolňování plynných látek, na které jsou papoušci značně citliví. Obzvlášť k rychle intoxikaci dochází v zimných měsících, kdy jsou naše příbytky převážně uzavřené a méně větrané. Pro člověka a savce nejsou tyto látky škodlivé a nelze je ani cítit, proto úmrtí papouška přichází nečekaně a rychle. V některých případech lze poznat na chování papouška, že něco děje. Bylo zjištěno, že při inhalaci škodlivých látek dochází obtížnému dýchaní. Pták může mít otevřený zubák a můžeme slyšet chraplavý dech. Dle pitevních zpráv plynné látky napadají dýchací ústrojí, kde následkem toho nastává značně překrvení Bohužel úmrtí přichází rychle a častokrát již nemůžeme papouškům nijak pomoci. Proto každý z nás by měl vědět i to tomto faktu, aby k případné otravě nikdy nedošlo.
Skoro v každé dnešní domácnosti chovatelů se každodenně připravuji jídla vařením nebo restováním. Protože doba jde stále vpřed, i na našem trhu se objevuji nové výrobky, které nám usnadňuji přípravu jídel. Jídlo se stává chutnější a kladou se menší nároky na přípravu. V určitých případech i takové inovace můžou mít katastrofálné následky pro naší ptačí miláčky.
Každému je z nás by mělo být zřejmě, že kuchyně není nejlepší místo pro naše opeřené společníky. Častokrát právě na tomhle místě přichází k nespočetným úrazům. Mezi ty nejznámější patří popáleniny, různá opaření, ale i otravy. Hlavně kvůli snadnému čištění, nízké hmotnosti a nepřilnavosti kupujeme nádoby s teflonovým povrchem. Mnohokrát jsi neuvědomujeme, ale častokrát ani nevíme, že právě teflonové výrobky můžou mít za následek silné otravy, které častokrát končí smrtí. Zahřáním těchto výrobků dochází k uvolňování plynných látek, na které jsou papoušci značně citliví. Obzvlášť k rychle intoxikaci dochází v zimných měsících, kdy jsou naše příbytky převážně uzavřené a méně větrané. Pro člověka a savce nejsou tyto látky škodlivé a nelze je ani cítit, proto úmrtí papouška přichází nečekaně a rychle. V některých případech lze poznat na chování papouška, že něco děje. Bylo zjištěno, že při inhalaci škodlivých látek dochází obtížnému dýchaní. Pták může mít otevřený zubák a můžeme slyšet chraplavý dech. Dle pitevních zpráv plynné látky napadají dýchací ústrojí, kde následkem toho nastává značně překrvení Bohužel úmrtí přichází rychle a častokrát již nemůžeme papouškům nijak pomoci. Proto každý z nás by měl vědět i to tomto faktu, aby k případné otravě nikdy nedošlo.
Kouření.
Kouření je celosvětovým problémem a pro některé z nás je těžké se vzdát tohoto požitku. Stejně jako pro lidi, i pro papoušky je tabákový kouř velice škodlivý.
Obsahuje vysoké procento zdraví nebezpečných látek - karcinogen, alergen, oxidu uhelnatý, nikotin, benzen, oxid uhelnatý, amoniak, kyanovodík, akrolein. Výčet by mohl pokračovat ještě dlouho, protože tabákový kouř obsahuje více než 4000 škodlivých látek. Mnoho z nás si, řekne, že u papoušků nekouří. To že s nimi nejsme v přímém kontaktu ještě neznamená, že ptákům neškodíme. Zápach tabákového kouře se usazuje na šatstvy, vlasy. Navíc je cítit i z úst. Smrtelná kombinace je zápach z dlaní, které přicházejí do styku s našimi domácími mazlíčky nebo i mláďaty v našich chovech.
Škodlivé účinky se poznají na chování papouška. Dochází k dušení, kýchání a nervozitě. Ptáci v takovém prostředí jsou pak náchylní na plicní a srdeční choroby. Právě nikotin a kysličník uhelnatý je hlavní příčinou kardiovaskulárních onemocnění. Jelikož ptáčí dýchací ústrojí je velice citlivé, tyhle látky mohou být pro jeho zdraví zdrcující. Dýchací ústrojí bývá dehtem cigaretového kouře značně podrážděno a v chronickém stádiu může vyvolávat rakovinotvorné bujení. Mohou se dostavit oční nemoci i poruchy plodnosti. Usazující kouř také poškozuje kůží a peří, což může mít za následek nepříjemné svědění a následnou nervozitu a nespokojenost. V dobré snaze odstranění těchto následků, častokrát dochází k dalším nemocem. Jednou z obávaných může být i vytrhávaní peří, kdy papoušek vytrhává peří sám sobě. Takové chování je návykové a těžko se léčí. Abychom si uvědomili možný rozsah škod, stačí, když si představíme velikostní rozdíl mezi lidským tělem a tělem našeho miláčka.
Všechny výše uvedené projevy patří mezi jedné z nejčastější vůbec a vyvolává je právě tabákový kouř.
Z výše uvedených řádků můžeme vidět, že tabákový kouř má značný vliv na zdraví papoušků. Snažme se proto v blízkosti našich papoušků kouření omezit, a neriskovat zbytečně svůj i jejich život.
Kouření je celosvětovým problémem a pro některé z nás je těžké se vzdát tohoto požitku. Stejně jako pro lidi, i pro papoušky je tabákový kouř velice škodlivý.
Obsahuje vysoké procento zdraví nebezpečných látek - karcinogen, alergen, oxidu uhelnatý, nikotin, benzen, oxid uhelnatý, amoniak, kyanovodík, akrolein. Výčet by mohl pokračovat ještě dlouho, protože tabákový kouř obsahuje více než 4000 škodlivých látek. Mnoho z nás si, řekne, že u papoušků nekouří. To že s nimi nejsme v přímém kontaktu ještě neznamená, že ptákům neškodíme. Zápach tabákového kouře se usazuje na šatstvy, vlasy. Navíc je cítit i z úst. Smrtelná kombinace je zápach z dlaní, které přicházejí do styku s našimi domácími mazlíčky nebo i mláďaty v našich chovech.
Škodlivé účinky se poznají na chování papouška. Dochází k dušení, kýchání a nervozitě. Ptáci v takovém prostředí jsou pak náchylní na plicní a srdeční choroby. Právě nikotin a kysličník uhelnatý je hlavní příčinou kardiovaskulárních onemocnění. Jelikož ptáčí dýchací ústrojí je velice citlivé, tyhle látky mohou být pro jeho zdraví zdrcující. Dýchací ústrojí bývá dehtem cigaretového kouře značně podrážděno a v chronickém stádiu může vyvolávat rakovinotvorné bujení. Mohou se dostavit oční nemoci i poruchy plodnosti. Usazující kouř také poškozuje kůží a peří, což může mít za následek nepříjemné svědění a následnou nervozitu a nespokojenost. V dobré snaze odstranění těchto následků, častokrát dochází k dalším nemocem. Jednou z obávaných může být i vytrhávaní peří, kdy papoušek vytrhává peří sám sobě. Takové chování je návykové a těžko se léčí. Abychom si uvědomili možný rozsah škod, stačí, když si představíme velikostní rozdíl mezi lidským tělem a tělem našeho miláčka.
Všechny výše uvedené projevy patří mezi jedné z nejčastější vůbec a vyvolává je právě tabákový kouř.
Z výše uvedených řádků můžeme vidět, že tabákový kouř má značný vliv na zdraví papoušků. Snažme se proto v blízkosti našich papoušků kouření omezit, a neriskovat zbytečně svůj i jejich život.
Nejčastější úrazy papoušků v našich domacnostech
Mnoho lidí chová papouška jako domácího mazlíčka a proto mu dopřeje možnost létání i mimo klec. Takové řešení je velmi vhodné pro udržení ptačí kondice, avšak nese sebou i určitá rizika.
Jelikož možnosti úrazu je nespočetné množství, proto vzpomeneme jen ty nejznámější a to v několika bodech:
1. Kuchyně
Kuchyně je všeobecně známa, jako jedno z nejnebezpečnějších míst pro naše papoušky. I když papoušci kvůli snadnému přístupu k volnému jídlu a rušnému dění tohle místo vyhledávají. Závažným nebezpečím může být dřez s vodou, kde ptáci mohou snadno utonout. Stejné riziko nebezpečí take představuje sporák a rozpálené nádoby, na které ptáci mohou sedat. Takhle vzniká vysoké riziko trvalých následků, které zanechávají své znaky na celý život. Tichým zabijákem jsou pro ptáky i teflonové nádoby, které v důsledku rozpáleni uvolňují jedovaté plyny. Častokrát papoušek hyne okamžitě.
2. Domácí miláčci
Další důležitou kapitolou jsou naši čtyřnozí miláčci. Mnohdy jsou papoušci napadeni našimi kočkami, které jim jednak můžou ublížit nebo způsobit i trauma. I přesto, že papouška chováme v kleci, následné napadeni a dobývání není, rozhodně přijatelné. Jelikož pro ptáky je lítaní velice důležité, tak pro nás to znamená, že vypouštění z klece může byt pro ptáka osudné.
3. Okna a zrcadla
Odtažené záclony a zrcadlo jsou značným nebezpečím a může docházet k četným zraněním v důsledku nárazů. Myslíme na to, že pták si neuvědomuje neprůchodnost oken a zrcadel, hlavně pokud jde o první vypouštění mimo klec.
4. Koberec
Možná i pro nás krásny koberec skrývá v sobě možnost zranění. Častokrát jeho materiál způsobuje při přistávání ptáků nepříjemné vykloubeniny, protože ptačí drápky se zachycují do koberce. U ptáků s přerůstajícími drápky nemluvně.
5. Topidla
Stejně jako rozpálené nádoby z kuchyňského sporáku, tak i různé topidla májí stejný důvod pro hrozbu úrazu. Někteří papoušci jsou velmi čilí, a proto věřte, že k nepříjemným popáleninám může i v tomhle případě dojit.
6. Stropní ventilátor a nekrytá svítidla
Letní měsíce jsou známé jako období horkých dní, které si zpříjemňujeme různými ventilátory. Taky i spuštěné ventilátory nesou svá rizika s hlediska bezpečnosti. Rotující vrtule může mít trvalé následky pro letícího papouška.
7. Dveře
Mezi časté úrazy patří i pohmožděniny nohů od přivřených dveří. Někdy si ani neuvědomujeme, kde se papoušek nachází a tak snadno může dojít i k tomuhle neštěstí. Obvykle popolední hodiny papoušci rádi odpočívají i na dveřích a tak berme i tuhle možnost úrazu na vědomí.
8. Potraviny
Častokrát pravě volně uložené potraviny představují pro naše papoušky možnost otravy. Potraviny, které my lidé přijímáme, jsou vyrobená na základě lidské váhy a tak pro naše ptáky může představovat několikanásobné jedy.
Mezi nejznámější můžeme přiřadit:
* Avokádo - pro papoušky obsahuje toxické látky, které způsobují značné překrvení jater, sleziny a plic, po konzumaci hynou.
* Čokoláda - obsahuje kofein a theobromin což může mít za následek průjem, křeče, zvracení, ale i náhlý úhyn. Nejnebezpečnější je tmavá čokoláda, která v sobě obsahuje nejvíce škodlivin.
* Máslo - zapříčiňuje nesprávnou funkci jater, ucpávaní cév, čímž dochází k omezení krevního oběhu a namáhání srdce.
Další možností úrazu:
9. Zakrytá klec
Mnoho chovatelů papoušku za účelem klidu zakrývá klec přikrývkou, aby ptáky utišili. Ovšem málokdo si uvědomuje, že právě zakrýváním klece mohou mít ptáci omezený přístup vzduchu a musejí inhalovat zbytky krmení, ale i trusu. Což může mít za následek různé infekce.
10. Záclony
Taky textilní záclony sloužící i k dekorativním účelům našich oken mohou mít za následek vykloubeniny dolních končetin. Častokrát po náletu na záclonu s myšlenkou přistání zůstanou ptáci na zácloně viset. Ptáci s přerůstajícími drápky nemají žádnou šanci a jsou jen odkázaní na naši pomoc.
11. Mucholapka
I mucholapky dokážou byt pro papoušky nebezpečné. Jejich složení obsahuje toxické látky a po střetu s ptákem jejich lepkavý povrch dokáže umastit peří. V důsledku čistění by mohlo dojít k inhalaci toxických látek a k následné otravě.
12. Lepy
Mnoho druhu papoušků díky své energičnosti a zvědavosti zkoumají veškeré předměty našich obydlí. Různé pohozené lepy a toxické pasty mohou být pro papoušky silným jedem. Jelikož je známo, že u některého druhu ptáku síla zobáku dokáže prolomit pletivo a nato ještě tubu lepu. Proto dejme pozor k čemu mají přístup.
13. Elektrické šňůry a prodlužováky
Asi každý z nás vlastni doma nejeden spotřebič, který nám ulehčuje práci a šetří čas. Mnoho takových pomocníku pohání pravě elektrická energie. Proto klaďme důraz na správné uložení elektrických šňůr a prodlužováků, jelikož síla zobáku některých druhu je může snadno zničit. Ovšem poškození šňůry v pracovním režimu spotřebičů znamená pro ptáky jisty úhyn.
14. Okrasné květiny
Papoušci jsou známými, že přijímají i zelené krmení. Proto naše okrasné květiny mohou byt pro ně lákavým objektem, na kterým by si mohli pochutnat. Ovšem ne všechny druhy květin jsou pro ne bezpečné. Například fíkus a břečtan jsou pro ně jedovaté. Pichlavé kaktusy mohou způsobit značné poranění a ohrozit život ptáku.
15. Čistota ovzduší
V chovu papoušku je třeba klást ohled i na čisté ovzduší. Stejně jako pro lidi, i pro papoušky je tabákový kouř velice škodlivý. Ptáci v takovém prostředí jsou pak náchylní na plicní a srdeční choroby. I osvěžovače vzduchu mohou představovat pro ptáky silné otravy, jelikož většina z nich je vyrobena z chemických látek.
Z výše uvedeních informací je vidět, že možnost úrazu v domácnostech číhá skoro na každém kroku. Ovšem na všechny tyhle popsané možnosti nelze klást denně dozor a proto bychom měli myslet, že není vhodné nechávat papoušky doma samotně a volně pohybující. Proto ve Vaši nepřítomnosti papoušky uzavírejte do kleci, kde riziko úrazu nehrozí.