Afrika
Poloha a rozloha
Afrika je třetí největší světadíl. Jako jediný zasahuje na severní, jižní, západní i východní polokouli; jeho převážná část leží na východní polokouli. Pozoruhodně pravidelný obrys Afriky ohraničuje plochu o rozloze 30 319 069 km². Afrika má málo ostrovů (největší Madagaskar) a poloostrovů (největší Somálský poloostrov). Africké břehy omývá Atlantský a Indický oceán. Od Evropy ji odděluje Středozemní moře, nejblíže jsou k sobě oba kontinenty v Gibraltarském průlivu (14 km). S Asií je Afrika spojena Suezskou šíjí (120 km), dále na jih pak oba kontinenty odděluje Rudé moře.
- Nejsevernější bod: Bílý mys (37° 21' s.š.)
- Nejjižnější bod: Střelkový mys (nikoliv Mys Dobré naděje) (34° 50' j.š.)
- Nejzápadnější bod: Zelený mys (17° 31' z.d.)
- Nejvýchodnější bod: mys Hafun (51° 25' v.d.)
Nejzazší body včetně ostrovů:
- Nejsevernější bod: tuniské souostroví Galite (37° 34' s.š.)
- Nejjižnější bod: Střelkový mys (34° 50' j.š.)
- Nejzápadnější bod: kapverdský ostrov Santo Antão (25° 22' z.d.)
- Nejvýchodnější bod: Île aux Cerfs u Mauricia (57° 49' v.d.)
Fauna a flora
Tak jak se zvětšuje počet obyvatel afrického kontinentu, ubývá rozloha původních porostů, kde dosud volně žijí mnohé druhy živočichů. Člověk totiž postupně kácí lesy na palivo a půdu mění na pastviny pro domácí zvířectvo. Ovce, hovězí dobytek a kozy spásají veškerou vegetaci, takže se krajina mění na poušť o stále větší rozloze. Tím se stále zhoršují podmínky pro přežití divokých zvířat.
V deštných pralesích roste více druhů rostlin a žije i více druhů živočichů než kdekoliv jinde v Africe. V bažinách pralesa najdeme hrošíka zakrslého, v houštinkách kopytníka okapi pruhovanou. Madril a páv konžský jsou zbarveni tak, aby v prosvítajícím světle pralesa nebyli vidět. Ve spleti nízkých větví a lián se pohybují rodiny goril a šimpanzů. Vysoko v korunách stromů najdeme komby ušaté a opice. Nádhera květů, listů a plosů se mísí s pestrými barvami ptáků.
Velkou část Afriky pokrývají travnaté savany, kde je málo stromů, ale dost jezer a řek s dostatkem vody. Ve velkých stádech se zde pase mnoho druhů antilop. Za potravou táhnou spolu s buvolem africkým a zebrou. Řídce rostoucí trnité stromy jsou domovem komby a kočkodana. Na stromech si také stavějí svá zvláštní uzavřená hnízda snovači. Zemní skrýše si buduje hrabáč kapský, který se živí termity a prase bradavičnaté s velkými kly.
Pouště jsou velmi suché a v některých částech neprší po dlouhé roky a pod žárem slunce ve dne a chladem v noci pukají skály a mění se v písek. Živočichové, kteří zde žijí, jsou dobře přizpůsobeni těmto extrémním podmínkám. Mezi největší původní savce patří Adax, přímorožec arabský a velbloud jednohrbý, který dokáže putovat v karavanách po řadu dní bez vody. Pouštní liška fenek, šakal a zmije útočná se živí pouštními hlodavci tarbíky a zajíci. Tato potrava je jim současně i zdrojem vody. Na okraji pouště žijí v norách veverky, které jsou kořistí ženetky a dravých ptáků.
V řekách a bažinách najdeme hrocha, krokodýla nilského a sladkovodní ryby zvané vrubozubci. Některé sladkovodní ryby pečují o své potomky tak, že je přenáší v tlamičce. V mělké vodě velkých afrických jezer se brodí hejna plameňáků růžových.
